Z Low Level Crossing k Lake Argyle

24/9

Ranní balení je mnohem zábavnější, jen Monča si přece jen ještě musí zvyknout. Vyrážíme po 9. hodině, ještě nákup a beneli, takže je stejně 10 pryč když se dostáváme na Viktoria Highway.

Je vedro jako v peci. Na jedné zastávce zahlídám na teploměru 47,8°C. No FUJ!

Krajina se náhle mění. Přicházej kopečky, pár zatáček, ale ne zas moc. Rozhodně ne dost na to, aby to pomohlo našim už zase naplacato sjetejm gumám se aspoň trochu zase zakulatit.

Projíždíme Gregory National Park a přes Viktoria River. V Timber Creek potkáváme chlápky, co nám nabízej jídlo, ubytování a benzín, když tam zůstanem a pomůžem jim chytat ropuchy. Vysadili je před pár lety na východním pobřeží Austrálie aby jim pomohli ekologicky likvidovat škůdce na třtinových plantážích. HA! Nedošlo jim, že nejen že nemají v Austrálii žádnýho nepřítele, ale ani opravdovou zimu. Takže žabky se jim vybodly na třtinu a v obdobích dešťů se vydaly na pochod, úspěšně se množíce několikrát do roka.Teď milejm Ozíkům regulujou stavy krokodýlů kteří je požíraj, ale protože žabky šikulky jsou jedovatý, tak je to často poslední krokoušova večeře, Monča má příležitost si je na záchodě pokakat a jiní ekologičtí Ozíkové se je zoufale snaží zastavit u hranice Severního Teritoria a Západní Austrálie, 2500 km daleko od místa kde si furt pěstujou tu svou cukrovou třtinu. Nic proti cukrové třtině, uměj z ní betelné Bundy rum, dyť podle něho Monča pojmenovala mou Kawu.

Borcům chytačům ropuch slibujem, že se ozvem. To víš že jo, není čas!

Znova na cestu, kilodeset a jedem a jedem a jedem a...kde je krucinál ta hranice? Za tímdle kopcem, za tam tím? Za toudle zatáčkou?... No, urazili jsme v kuse 160 kilometrů, ale Western Australia je konečně v dosahu. Chlápek na Agricurtural Check Point osahává bágly, vyptává se na zeleninu, ovoce, brambory, med. Ale má rozum, rozbalovat nemusíme.

Je fajn, že Australský zákony jsou dělaný pro čestný lidi a tak tady taky platí jakási presumpce čestnosti. Prostě se předpokládá, že nemáš důvod lhat, takže to neděláš. Hezké :)

Konečně přejíždíme hranici a upalujeme k Lake Argyle. Vokolo moc hezký kopečky, zato Camp mizérie, borec za pultem votrávenej a cruise, co jsme na ni chtěli jet se nekoná.

Nakonec platíme 2 noci a odpolední zkrácenou lodní vyjížďku za 60 dolíků. Aspoň ušetříme.

Balíme si brčko, fakt si zasloužíme trochu se zasmát. Máme dneska 520 kilců a je nám skvěle.